Karviná: +420 596 383 111,

Orlová: +420 596 583 111,  nspka@nspka.cz

dooffy nspka krevni centrum dooffy nspka MSOC dooffy nspka ockovaci centra dooffy nspka PCR testy dooffy nspka antigenni testy small dooffy nspka facebook small new

V nemocnici platí zákaz návštěv. Děkujeme za pochopení.

Banner

Historie nemocnic v našem regionu není představována tradicí, alespoň ne tradicí vázanou na místo. Je stejná jako historie samotného karvinského hornického regionu. Je dynamickou historií rozkvětu, stagnace, vzniku nového centra života na periférii, krátkého soupeření původního a nového centra, a konečně úpadku a úplného zániku centra původního.


Péče o nemocné se měnila tak, jak se měnil dobový pohled společnosti na ni.

Ve středověku se na ni pohlíželo jako na charitativní činnost, která byla doménou církve. První známý městský špitál na území Karviné založila piastovská kněžna Anna v r. 1472 při kapli sv. Bartoloměje přibližně v místech dnešní sportovní haly. Financování jeho provozu zajistila kněžna výnosem z obce Věřňovice. Na území Orlové stával benediktýnský klášter, v jehož zdech zřídili mniši malý špitál, kde ošetřovali nemocné.

Industriální éra přinesla našemu regionu velké změny. Těžba uhlí postupně změnila kraj k nepoznání. Na jedné straně prosperita, masivní imigrace, na druhé straně devastace krajiny i zdravotního stavu obyvatelstva. V souvislosti s tím se objevuje nová skupina pacientů - horníci postižení pracovními úrazy či následky práce ve velmi nepříznivém důlním prostředím. V té době proto vznikají malé nemocnice v blízkosti samotných šachet. Na konci 19. století vznikají různé vzájemné podpůrné spolky dělnictva, vznikají první nemocenské pojišťovny, které pomáhají zdravotní péči financovat.

První závodní nemocnice v Karvinné (dnes Karviná-2 Doly) byla založena v roce 1897 a je spojena s legendární osobou primáře Baiera. Od roku 1948 tam byla porodnice, kterou již v roce 1955 bylo nutno vyklidit pro ohrožení z poddolování a zanedlouho je tato nemocnice srovnána se zemí.
Na druhé straně první veřejná nemocnice na území dnešního okresu Karviná vznikla v Orlové v roce 1902. Tuto nemocnici, která již také dávno nestojí, lze považovat za předchůdkyni dnešní Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj.

Po roce 1948 se začalo pohlížet na zdraví pracujících jako na statek společnosti , řízení a financování zdravotnictví postupně plně převzal stát. Úroveň zdravotní péče byla měřena kvantitativními ukazateli jako počet lůžek na jednotku obyvatelstva, počet obyvatel na jednoho lékaře atd. Samosebou se rozumělo, že tyto ukazatelé hovoří zároveň o kvalitě.

V roce 1951 byl založen jako jeden z první v republice Okresní ústav národního zdraví v Karviné. Hned na začátku stál před úkolem zajistit nemocniční péči pro vzrůstající počet obyvatel při stagnujícím lůžkovém fondu, který se nacházel v budovách ohrožených poddolováním. Za takových okolností se stalo nezbytným postavení nové nemocnice.

Pro stavbu nové nemocnice byla vybrána lokalita v terénu, kde se v budoucnosti nemělo těžit, za hranicí intravilánu města Fryštátu tvořenou ulicí Vydmuchov (ve zdejším nářečí něco jako Větrná hůrka, Vystrkov). Areál budoucí nemocnice zasahoval do parku bývalého rájeckého Larischova zámečku, po jedné straně se rozkládal park darkovských lázní a po druhé straně jen širé znárodněné lány, na kterých později vyrostlo sídliště Karviná-Ráj.

Se stavbou se začalo ještě v roce 1951 za nepříznivých podmínek. Při nedostatečné stavební kapacitě nejednou brigádnicky vypomáhali úředníci z OÚNZ. Z původně plánovaných pěti let se výstavba prodloužila na deset . Už v roce 1956 se do přízemí a prvního podlaží umisťuje dětské oddělení, evakuované ze zdevastované budovy v Karviné 2, zatímco v hořejších patrech se ještě pilně pracuje. Vytápění oddělení v rozestavěné budově bylo vyřešeno kuriózně: využitím vyřazené parní lokomotivy. O rok později , rok před oficiálním otevření, se otevírá interní oddělení. Zprvu slouží jako jednotka oddělení orlovské interny pro odkládání chronicky nemocných pacientů. Metropolí nemocniční péče v okrese ještě totiž stále zůstávala Orlová.

Až konečně 1. října 1958 se slavnostně přestřihuje páska a nemocnice v Karviné-Ráji byla otevřena oficiálně. Nevadilo, že budova polikliniky byla dokončena na úrovni hrubé stavby a budovy pavilonů byly ještě v základech. Pavilon plicního oddělení byl otevřen v roce 1961 a infekční pavilon teprve v roce 1962. V říjnu 1958 nastalo velké stěhování personálu, vybavení i pacientů, a to za plného provozu. Během pohotovostní služby se například ještě operovalo v Orlové, dopolední operační program už probíhal v Karviné. Orlovská nemocnice osiřela, ale jak se ukázalo, ne nadlouho.

Na počátku 60. let postupně zaniká stará Karviná a život se přesouvá za řeku Olši, do nových sídlišť Stalingrad (dnes Nové Město) , Ráj a Mizerov, obklopujících historické městečko Fryštát. Tam vzniká Karviná nová. Ta zaznamená obrovský příliv obyvatelstva , a tak vzniká hlad po dalších nemocničních lůžkách. Nově postavená nemocnice nestačí. Proto je v roce 1961 obnoven provoz interního a chirurgického oddělení v opuštěné orlovské nemocnici. Interní oddělení rájecké nemocnice expanduje dokonce do interiéru starého Larischova zámku. V únoru 1968 však dochází ke katastrofě - za plného provozu se propadá chodba zámku. Jen zázrakem se nikomu nic nestane. Oddělení se evakuuje a okamžitě se uzavírají také oddělení ve staré orlovské nemocnici. Po dočasných peripetiích končí v dalším provizoriu - v adaptovaných budovách brigádnického domova Pod Lipou v Orlové.

V té době se rozhodovalo o stavbě další nemocnice, tentokrát v Orlové. Opět, jako v případě karvinské nemocnice před 20 lety, stavba probíhala velmi pomalu. Orlované se nové nemocnice dočkali až v roce 1979. Do nové nemocnice se přesunula oddělení interní a chirurgické, nově bylo vytvořeno oddělení neurologické. Vznik nové nemocnice v Orlové-Lutyni ovlivnila život nemocnice karvinské. Nastal odliv lékařských kádrů na vedoucí pozice v nové nemocnici, na nové místo se přestěhovalo ortopedické a resuscitační oddělení. Administrativně však tvořila orlovská nemocnice součást karvinské, ředitelství sídlilo v Karviné a v Orlové byla ustanovena funkce vedoucího lékaře. Budovy nemocnice Pod Lipou nezůstaly dlouho prázdné. V roce 1981 sem bylo přesunuto plicní oddělení karvinské nemocnice, aby bylo uvolněno místo pro přesuny oddělení vyvolané kolotočem generálních oprav, která zde probíhaly s přerušeními téměř celá osmdesátá léta. Jak jinak, za plného provozu.

V roce 1988 byl v areálu orlovské nemocnice otevřen nový pavilon s 210 lůžky pro léčbu dlouhodobě nemocných (LDN). V Karviné-Mizerově byla v letech 1989 - 1993 postavená nová poliklinika, která se stala součástí NsP Karviná-Ráj.

Převratné společenské změny po revoluci v roce 1989 se projevily také ve zdravotnictví. Nastává období ničení starých struktur a budování nových, hektické období nadšení a velkých nadějí.

V atmosféře, kdy se na různých úrovních diskutuje o tom, kdo na koho doplácí, dochází k osamostatnění orlovské nemocnice (1.3.1990). O rok později zaniká OÚNZ a začleněné subjekty získávají právní subjektivitu. Zřizovatelem nemocnic se stává Okresní úřad. Financování zdravotnictví přebírají zdravotní pojišťovny, je zaveden tzv. bodový systém a poskytovatelé zdravotní péče se stávají výdělečnými subjekty.
Nemocnice zprvu lehkomyslně uvolňují ambulantní lékaře do soukromé praxe, aby posléze zjistily, že se zbavily výnosných zdrojů bodů. Připravují se privatizační projekty nemocnic, ale k privatizaci nedochází. Zdravotnictví však prožívá nebývalý rozkvět, protože zprvu pojišťovny platí vše, co si poskytovatel vykáže.

Během několika let však dochází k inflaci bodu a nakonec se bodový systém hroutí. Pojišťovny prostě nemohou zaplatit více, než vyberou na pojistném.

Proto dochází k obrovskému tlaku na zefektivnění poskytování zdravotní péče, a to jak ze strany vlády, tak ze strany pojišťoven. Poukazuje se na to, že v okrese Karviná funguje pět nemocnic a počet lůžek na jednotku obyvatel silně převyšuje republikový i evropský průměr. Na Karvinsku však nikdy nebyla nemocnice, která by kompletně soustřeďovala medicínské obory, jak k tomu bývá v okresech s menší hustotou obyvatel. Bylo zde vždy více nemocnic, které se vzájemně doplňovaly.

Tlak na efektivitu fakticky znamená tlak na restrukturalizaci a redukci nemocničních lůžek, případně i na redukci počtu nemocnic.
K prvnímu říjnu 2001 vydává přednosta Okresního úřadu v Karviné rozhodnutí o kompletizaci obou nemocnic. Karvinská a orlovská nemocnice se tedy po více jak jedenácti letech opět stávají jedním celkem.

Ale to již není minulost, to je současnost.